Že bude sklářkou, se rozhodla před dvaceti lety, když přišla na Slovensko. Už podle jména je zřejmé, že Gordana Turuk má kořeny v Chorvatsku. Svým rodičům se ale narodila v Německu, pak s nimi jako malá holka žila ve Vídni a nakonec v Záhřebu, kam se přestěhovali, když jí bylo pět let.

Mluví německy, chorvatsky, díky škole také anglicky a rusky. A po dvaceti letech na Slovensku mluví slovensky tak, že by nikdo nehádal, že není rodačkou.

Všude je doma

V Záhřebu vystudovala textilní výtvarnictví a malbu u akademického malíře Josipa Marinkoviče. Vyrůstala obklopena rodinou a k umění se poprvé dostala přes své tety, které jsou malířky.

Sklářka Gordana Turuk
FOTO: Olga Damokryk

Jedna maluje na sklo a v jejím ateliéru Gordana vyráběla keramiku. K tomu všemu hodně sportovala, dodnes bere sport jako součást zdravého životního stylu. V tom ji podporovali rodiče, kteří podle jejích slov nestáli o další umělkyni v rodině, ale chtěli vychovat schopného člověka pro život.

Když jí bylo sedmnáct, začala válka v Chorvatsku a Gordana studovala návrhářství na italské soukromé škole Callegari. Po jejím absolvování se přesunula na Slovensko, kde se vdala a žije zde už dvacet let.

„Ještě mám babičku Maďarku, z toho si můžete vybrat, kam mě zasadíte. Všude jsem doma,“ směje se Gordana Turuk, maminka třináctiletého a osmnáctiletého syna, kteří i díky ní mluví pěti jazyky.

„Rozvedla jsem se a stala se mámou a tátou. Se syny hodně cestuji a myslím, že už to cítí tak jako já, že domov je tam, kde je rodina a milí lidé,“ říká.

„Procestovali jsme snad všechny země kromě Japonska a Nového Zélandu, beru to jako svůj vklad synům. Největším dárkem pro nás jsou zážitky. Nejhezčí je, když vidíte, že vaše dítě nemá stres ze změny prostředí. Jsme vášniví Chorvati, dokážeme se pohádat a za pět minut o tom nevíme. Máme velmi akční náturu, ve které je vášeň a sepětí s přírodou,“ vysvětluje.

Královna je pro mě vzorem síly, kterou v sobě má, zároveň matky a dámy. A proto jsem chtěla, aby byl dar osobní.

Ta vášeň se promítá i do jejího díla. „Práce je něco, co mi dalo velkou energii a radost do života. Vůbec ji nepovažuji za něco těžkého. Pro mě je neuvěřitelně krásná. Když odvezu ráno děti do školy, mé auto jede rovnou do ateliéru. Mám pocit, že jede na autopilota, protože občas tam ani nemám být. Je to součást mého života. Můj ateliér je mým třetím dítětem,“ vypráví Gordana Turuk.

Gordana Glass

Přitom si jako malá opravdu nepředstavovala, že bude pracovat se sklem. „Teta mě asi neovlivnila, protože maluje velmi těžkou technikou na sklo a mě to nebavilo. Chyběla mi akčnost. Až když jsem přišla na Slovensko a viděla pec, řekla jsem si, to je ono!“

Teď už má svůj obří ateliér, kde má dvě obrovské pece. A nově ještě prodejní ateliér v centru Prahy, kde svá díla prodává pod značkou Gordana Glass. Používá techniku žhaveného a lehaného skla, kdy do roztaveného skla vkládá barevné pigmenty v kombinaci s čistým zlatem a platinou. Jedná se o sklářskou techniku, kdy si sklo za vysokých teplot samo lehne – tedy vteče do pod ním vložené, předem připravené formy. Díky tomu je v něm možné vytvářet různé ornamenty. „Základem je ale dát do práce srdce,“ říká.

Její díla si získala obdivovatele po celém světě. Prostřednictvím slovenského prezidenta Andreje Kisky se dostala darem např. královně Alžbětě II., norskému králi Haraldu V., papeži Benediktu XVI., bývalému americkému prezidentu Bushovi nebo ruskému prezidentu Putinovi a dalším.

Královská šperkovnice

Pro britskou královnu vytvořila Gordana Turuk šperkovnici. „Královna je pro mě vzorem síly, kterou v sobě má, zároveň matky a dámy. A proto jsem chtěla, aby byl dar osobní. Šperkovnice je jemně růžová a je udělána tak, že když se do ní vloží perly, prozáří je světlo. Dar jí byl předán po obědě a já byla následně pozvána na audienci a na večeři. Byl to pro mě neuvěřitelný zážitek. Po večeři mi ještě přišel děkovný dopis od královnina osobního tajemníka, že děkuje za nádherný dar a že jsem jí udělala velikou radost,“ vypráví umělkyně.

Také dílo, které vytvořila pro norského krále, vyvolalo po předání reakci, že
byla pozvána na audienci a večeři. Gordana celoročně vystavuje svá díla ve VIP prostorách multifunkčního slovenského komplexu X-Bionic Sphere, kam minulý rok přijel monacký kníže Albert, ománská princezna, bahramský princ nebo dubajský šejk.

FOTO: Olga Damokryk

Zajímavostí určitě je, že první dva roky svá díla vůbec nechtěla prodávat. „Lidem to bylo dost divné, ale já měla pocit, že jsou jen pro mě,“ směje se dnes.

„Když se mě někdo ptá, čeho bych ještě chtěla dosáhnout, říkám, že už nic nechci. Že chci jen klid, a když mi někdo dá důvěru, tak ji nezklamu. Úspěch je jen bonus, pocit radosti mých spokojených klientů je pro mě dostatečná odměna,“ říká Gordana Turuk.

Zdroj: Novinky.cz